Vyřešme tu záhadu

Osoba A miluje osobu B, osoba B miluje osobu C, ta zase osobu D a s trochou nadsázky, D je zamilované do A.

„Je to prostě zajímavý.“ Někoho milujeme a on nás ne.  Někdo miluje nás a my ho nechceme. Role se střídají a mnoho o tom bylo již napsáno.  Stále se ale neví, kde se To bere, To co nám “doporučuje“ tu jedinou osobu, která o nás ovšem zrovna nemá vůbec zájem.

Nemyslím, že by snad byla přímo v lidské povaze nějaká nebezpečná touha po sebetrýznění, kterou je nutně nutné krotit. Nicméně když slyšíme někoho tvrdit, jak se trápí a může za to pouze a jen jistá osoba, můžeme si být zřejmě naprosto jisti, co tím myslí. Vždyť i vztahy, které jsou vytvářeny mezi veřejností, jsou založeny na lidské pudovosti spolu se sebestředným egoismem zájmových skupin. Lidské touhy, zejména ty sexuální, jsou schopné zaujmout mysl člověka velice snadno. Vždyť obecně touha po uspokojení, zábavě, ale i pocitu jedinečnosti, nadřazenosti nebo kdo má větší pravdu je schopna zmanipulovat i nejeden revoluční spolek.

Proč o tomto mluvím? 

Láska bývá mylně pojímána jako zamilovanost nebo přímo posedlost jinou osobou. V kontextu duchovních nauk je láska chápána jako dávání bez očekávání něčeho nazpět. Zamilování je jen prudká erupce sexuální energie, která rozbouří chemii v těle. Je to prostá příroda ve svém jasném projevu.

Mít normální vztah…aby A milovalo B a B zase A, C bylo zamilované do D a D do C atd. Také tu situaci, kdy to prostě takto není, znám. Podívejte se na několik věcí, které mě mnohokrát unikaly. Když se nad tím zamýšlím zpětně, najdu několik i více chyb, které prostě opakujeme stále dokola a něco mi z toho vychází jako výstup.

Průšvih často začne už tím, tehdy, že si to prostě nechci přiznat, že to, co právě prožívám, je sexuální energie ve své nejčistší formě. Že životnost takto započatého vztahu je úměrná tomu, jak dlouho nám vydrží to opojení. A jakmile opadne, láska zmizí. A tam ten vzorec právě začíná.

V momentě, kdy opadne sexuální zájem u jednoho z partnerů, zatímco u druhého trvá, nastává situace:  A miluje B. Ten ze dvou, který se stále cítí silně přitahován, toho druhého pořád „miluje“, zatímco ten druhý toho prvního „už nemiluje“ a „zamiluje“ se do C. Kolik psycha, hysterie a dramat z takovýchto vztahů vzniká a jak dlouho jsou lidé schopni je udržovat, přestože C je již součástí trojice, která nevěstí dobrá konec, to nechci vůbec rozebírat. Nejsmutnější a zároveň i směšné na tom celém je, že to co jsme nazývali „láska“, je to jediné, co v těchto vztazích nikdy nebylo.

Lepší případ: Oba zúčastnění si uvědomí, že si nemají vůbec co říct a že k sobě nic necítí.

Proto…

Myslím si, že by to mohlo být takto: Jestliže někdo hledá vztah proto, aby nebyl sám, pak to prostě dopadne tak, že jen nebude sám… Myslím si, že aby mohl být člověk šťastný ve vztahu, měl by být nejdřív šťastný sám. Myslím, že nešťastný člověk, který doufá, že ve vztahu najde štěstí, najde pouze dalšího nešťastného člověka, budou tedy nešťastní dva.

Říkám si: Měj jasnou, ale opravdu jasnou představu o tom, jaký má být tvůj partner, a nedělej falešné kompromisy. Chceš-li skutečně ideální partnerský vztah, pak se řiď pravidlem „chci všechno nebo nic“. Chápu, že s tím mnoho lidí souhlasit nebude, no ale…, jakou mají oni kvalitu vztahu?! Aspoň něco nežli nic? Tak pokud jste s tímto srozuměni, ok. Chápu, že ve většině životních oblastí není radno řídit se tímto pravidlem, protože člověk pak může skončit s ničím, namísto toho aby měl alespoň něco. Chcete ale tohle u partnera?  Jestliže jsi šťastný i sám, můžeš si klidně dovolit stát si za svým „všechno nebo nic“, nemáš totiž co ztratit.

Myslím si, že důležité je být sám sebou. Mluvit, chovat se, prostě dělat věci tak, jak vám přijde nejlepší.

Myslím, že je důležité říkat pravdu.   Někdo by mohl namítnout, že pravda neexistuje. Slyšela jsem i názor, že je to jen prostředek k manipulaci. Já si ale myslím, že pravda je moc důležitá. Mimo to, že z objektivního hlediska jsou všeobecné pravdy, nezakryté a s důkazy, tak i tu subjektivní vlastní pravdu je třeba formulovat co nejpřesněji. Mluvit tak, abych co nejpřesněji vyjádřila, co říkám, abych nezakládala semínko možných domněnek.  Pokud chceš ideální vztah, pak chceš někoho, kdo tě bude milovat jako člověka, tak by měl vědět, jaká jsi lidská bytost, co hledáš, jaké máš slabosti, s čím si neumíš poradit, co potřebuješ, nic nepředstírat. Ano, pak potkáš mnoho lidí, kteří tě odmítnou, kterým se na vás nebude něco líbit, kterým vaše slabosti budou na překážku a vaše starosti pro ně budou nepohodlné. Budou vám říkat, to si vyřeš sám, tohle mne nezajímá, je to tvůj problém, chci tě jen veselou a zdravou, zábavnou a atd.

A to je právě v pořádku. Neberte si to tedy osobně. Být sám sebou totiž vyžaduje dost hodně odvahy!

Když mě někdo nechce

Když vás někdo nebude chtít, tak si to uvědomte znovu a znovu, že je to jen zkouška. Asi, že nás Vesmír takto zkouší. Nesnažte se vše vyřešit, abyste toho dotyčného neobtěžovali tím, že něco nemáte anebo neumíte. Já si myslím, že to prostě není on. Neznamená to, že bude ten člověk dokonalý a bez chyb. Znamená to, že jeho chyby, jeho slabosti a starosti či nedokonalosti vám nebudou vůbec vadit, dokonce budete mít potřebu je s ním řešit. A proto to tohle píši, že to samé bude platit i opačně.

Najít opravdový vztah můžeš.  I když je to oříšek. Ale já vím, že lze rozlousknout.

„Přece to není s láskou jako s duchy?   Všichni o ní vědí, ale nikdo ji nevidí???“

Autor: Markéta 

Pokračování příště...